Psí zub
Babička Mary, štěchovická laguna, kovbojové. Znáte tuhle píseň, parodii na předvolební agitace z pera Voskovce a Wericha? Zvu vás do toho kraje, zvu vás do Posázaví. Zvu o to srdečněji, že si tomíci od února letošního roku pronajali v téhle krásné končině srub. Jak se jmenuje? Psí zub! Srub Psí zub je malebný sroubek z třicátých let. Stojí na Posázavské stezce, cca 4 kilometry od Petrova, který je i přirozeným východiskem, pokud na srub jedete vlakem. Povězme hned úvodem, že patří Sokolu Malá Strana, který ho tomíkům v roce 2010 pronajal k úžívání. I z tohoto důvodu budeme srub půjčovat jen a pouze organizovaným skupinám (tomíci, junáci, woodcrafteři atd), které známe, se kterými máme dobré zkušenosti a na které je - třeba přes jejich ústředí - jistá páka v případě, že by na pronajatém majetku něco poškodili nebo udělali ve srubu jinou nezdobu. Neznámým soukromým osobám ho půjčovat nebude možné. Srub je fantastický svou malebností (stojí vyvýšen nad řekou skále v místě, kde se stezka prudce zdvíhá do kopce), historií - pochází z roku 1932 , i skromností vybavení. Stavení určené maximálně pro 15 osob je bez vody (ta se bere ve studánce cca 400 metrů vzdálené), bez zavedené elektřiny, s interiérem, které od 30. roků zůstal v zásadě nezměněn.
Nadchnou vás už první metry cesty z železniční stanice Petrov. Z oprýskaného nádraží se dáte přes lávku, pod sebou máte Sázavu. V létě bude plná vodáků, kteří právě v místech pod mostem končí vodácké putování na jednom z nejatraktivnějších úseků řeky. Pozor - zastávce Petrov u Prahy předchází Petrov-Chlomek. V Chlomku nevystupovat, to byste si cestu zbytečně prodloužili! Spolehlivě vás povede už zmíněná Posázavská stezka. Cesta zbudovaná nákladem Klubu československých turistů hned po skončení první světové války dodnes fascinuje svou spletitostí, dovedností, s jakou byla vytesána v některých místech do skály, úchvatností vyhlídek. Od listopadu roku 2009 jsou vybudovány nové panely naučné stezky, rád dodávám, že pěkné, interaktivní, psané srozumitelným jazykem. Ve dvou místech panely doprovodí hříčky pro děti - mohou si například lanem pospojovat vlakové zastávky, které stezku kopírují na protější straně... Pod stezičkou,místy širokou sotva půl metru, stříká a hřmotí Sázava. Ale nebojte se, exponovaná místa jsou opatřena zábradlím, do vody spadne opravdu jen dvojnásobný nešika! Cestou jsou k vidění chatičky všech tvarů a velikostí. Slavná Starcova restaurace na začátku stezky se svým jménem už nehonosí, zbyly jen obrysy písmen. Jinak je tu ale všechno při starém. Trampské sruby z první republiky na obou stranách řeky udivují tvarem i místem, kde jsou postaveny. Některé jsou opravdovými orlími hnízdy nad řekou... Po čtyřiceti minutách chůze od zatávky narazíte na studánku, sroubenou u země a opatřenou dvírky s petlicí. Je "vrostlá do skály", je v ní pitná voda. Zbystřete, jste už poblíž srubu. Minete pak ještě pár chat, potůček, kam určitě půjdete pro užitkovou vodu (pít jsme to nikdy nezkoušeli, nedoporučuju, zato k umytí poslouží spolehlivě), to jste už opravdový kousek od našeho cíle. Stezka se po chvíli mění ve schody, stáčí doprava a prudce stoupá. Uf, vyfuněli jste ten asi dvacátý schod, hlavu vzhůru - vlevo uvidíte srub. Je to on. Červenohnědé barvy a bytelných okenic. Kandík psí zub, bylinu, podle které je srub pojmenován, v bezprostředním okolí asi hned tak nenajdete, museli byste mít obrovské štěstí a přijít tábořit někdy v březnu...Kousek dál pod Medníkem ale tuším kandíky rostou, kde ale přesně, nepovím.
Srub je váš.
Je to stařeček víc než sedmdesátiletý, bytelný sice, ale....Podle toho se k němu, prosím chovejte. Cedulky a nápisy, kterými se srub jen hemží a kterými ho vybavil dlouholetý správce Karel Vosátka (spravoval chatu bezmála 50 let!) z odboru turistiky Sokol Malá Strana, ke srubu neodmyslitelně patří. Respektujte je prosím a nikterak na ně nesahejte. Tomíci přidali přísný zákaz svícení svíčkami či petrolejkami - doslova striktní! Používejte prosím jednak solární miniosvětlení, které vcelku spolehlivě funguje, rozhodně ale buďte vybaveni kvalitními čelovkami či jinými svítilnami.
Tomáš Novotný
Fotogalerie chalupy
Obsazenost chalupy
Navigační mapa
Tipy na výlety
Detaily:
Přístupný: celoročně
Pro koho:organizované skupiny, prioritně tomíci, junáci, woodcrafteři, po dohodě i další dětské spolky s jasnou identitou
Kapacita: 12 pohodlne, v nouzi i 15, víc není možné. 13míst na spaní. Jsou zde spacáky, ale jen dekáče, vhodné na léto (vlastní vložky do spacáku)nutné
Klíče: zatím na ústředí tomíků , kontakt na jana@a-tom.cz, ton@a-tom.cz, 2 209 10460(Po - Pá od 8.00 do 16.00)
Vytápění: kamna
Voda: ze studánky cca 400 metrů vzdálené pitná, z potůčku cca 250 metrů užitková
Koupání: Sázava
Osvětlení: vlastní baterky, solární, speciální interiérové na baterie
Vaření: pro 10-12 lidí je sroubek vybaven nádobím a příbory, talíři
Varování: bezvadný úklid, solidní přístup a odnesení veškerých (bez výjimky!!!) odpadků je nutností
V zimě je potřeba si přinést na noc 2-4 brikety, jinak nevytopitelné
Malé ohniště lze zřídit (využít postavené) před srubem. Žádné vatry, jen pidiohýnek, jsme v rezervaci!
WC- suché cca 15 metrů od srubu
Co tu najdete:
- pilu a sekyru (dříví je třeba doplnit, ne ale z pokácených živých stromů, jen a jen ze souší či z klestu, kterého je v okolí poskrovnu! Radím - přibalte do báglu každý dospělý briketu. Koupí se na benzínkách, spolehlivě!) Dál od srubu, kilometr či dva směrem ke Třebsínu, je to se dřevem lepší, o fous.
- nádobí a příbory pro 10-12 lidí, včetně hrnců a poklic
- solidní kamna
- spacáky pro 12 osob (tenké dekáče, pokud je použijete, přineste si vlastní vložku či prostěradlo dovnitř)
- 12 míst na spaní na palandách a letištích třinácté ve světnici na posteli. Další tři lidi se vejdou všude po srubu na karimatky, víc vážně ale ani omylem ne!
- stůl, židle
Zajímavé informace
Kam vyrazit na jídlo, pokud si nechcete jen vařit?
Určitě do Třebsína. Po stezce dál, asi dva kilometry...Minete zátiší s vodníky, projdete se pěkným lesem a narazíte na soukromou hospodu, kde jsou vcelku levní, rychlí jako sen (bez ironie). Jedinou nevýhodou je, že se v hospodě kouří, ale skoro radím, vydržte. Výlety jsou jen na vás. Medník, Kamenný Přívoz, Žampach, možná dojdete až do Jílového u Prahy, to už je přeci jen pěkná procházka. Prvně jmenovaný Medník ale nepomiňte. Na vrcholu se můžete začíst do vandrovní knížky, jakési vrcholové knihy. Pestré čtení na krásném kopci.
Tomáš Novotný
