Jedním z dávných zdravotníků na táborech roztockých tomíků byl Mirek Košťál, zakladatel našeho oddílu. A psal si dojemně pečlivě zdravotnický deník. Vyhrábl jsem ten starý poklad z roku 1975 tuhle ze skříně - a nedá mi to, abych se s pt. čtenářstvem, namnoze tvořeným vedoucími oddílů, nepodělil. Je to ale pořád stejné:odřeniny, říznutí, zanícení, výměna náplastí. Mirek se nezastavil, roztočtí tomíci byli, koukám,  trochu nešikové. 

Vy dříve narození, vzpomínáte? Tehdy se sice nevyžadovaly oddělené plochy na krájení masa a škrábání brambor, ale zato bylo potřeba denně odebírat vzorky stravy a tuším dva dny je uschovávat. Ideální pro to byly skleničky od přesnídávek. Blemclo se tam trošku rýže, kus masa, kapka polévky....a my, starší táborníci, jsme to pak po třech týdnech s žaludky trošku obrácenými naruby vymývali. Někdy se stalo, že ty skleničky hygiena opravdu kontrolovala. Ale že by je otevírali, to zase ne. Byla to železná rezerva pro případ epidemie. Jó, to byly časy...

(ton)