Po třiceti letech na stejném místě

lukas.husek

:

Asociace

To, co se v pondělí 2. prosince událo ve Velkém sále Městské knihovny v Praze, stálo za viděnou.

Městská knihovna. Byl jsem tam 2. prosince 1989. Tehdy jsem žasnul a tiše koprněl, když čeští a slovenští skauti, ještě předevčírem zakázaní, obnovovali svůj spolek.

Nadechovali se svobody se všemi jejími radostmi i riziky.

2. prosince 2019 jsem si 30 let svobodného skautingu připomněl mezi přáteli v suverénní a moderní organizaci - a na stejném místě.

Skauti si ke třem dekádám svobody nadělili film. Jmenuje se Hledání lilie a je vážný i humorný, odkazuje se na úspěchy i tápání let devadesátých. Na plátně jsem viděl Jiřího Bajera, roztockého patriota a člena skautského náčelnictva z roku 1968 i 1989, Jaroslavu Peškovou, mou skvělou učitelku z filozofické fakulty, Jiřího Navrátila, na kterého tak často vzpomínám... A ještě roztockou skautskou základnu, které dlouhá léta správcoval můj táta.

V auditoriu mezi stovkami junáků všeho věku bylo hodně kamarádů a známých. Vtipní moderátoři, skvěle mluvící Tomáš Řehák - Špalek, dnešní šéf knihovny, Miloš Říha - Šípek, šéf Skautského institutu, hrdost na úspěchy i ochota občas kousnout do kyselého jablíčka neúspěchu...

Tomíci byli zmiňování často, vždyť pod naší hlavičkou za socialismu pracovaly desítky či stovky junáckých oddílů.

Nebyl jsem myslim sám, komu obě hymny, skautská i státní, vehnaly slzy do očí... Víc než šedesát tisíc skautů 2. prosince 2019 slavilo svůj velký den. Blahopřejme jim!

Tomáš Novotný

PS: Jiřímu Zajícovi - Edymu, někdejšímu šéfovi kanceláře České rady dětí a mládeže, pak gratulujme dvojnásobně, neb je čerstvě nositelem Řádu Stříbrného vlka, nejvyšší skautské pocty.

Fotografie: 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
Prosíme odpovězte na otázku
To prevent automated spam submissions leave this field empty.