Nedávno jsme osobně viděli binec v okolí trasy NS Ema na Slezské Ostravě a tak jsme byli zvědavi, v jaké kondici asi jsou po zimě a po reji čarodějnic trasy směřující k nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd Lysé Hoře. Nejenom v noci, ale i dopoledne nás doprovázel déšť, místy i dost silný, doprovázený mlhou. Takže i s jeho doprovodem jsme absolvovali 8,5 km dlouhý výstup na vrchol po červené značce (dobře značené, nezabloudili jsme – vzkaz pro naše kolegy značkaře!) s převýšením téměř 1000 m. Nahoře se scházíme s naším organizátorem Jurou Stejskalíkem z naší Moravskoslezské oblasti KČT a také se skauty z Frýdku Místku. Po drobném občerstvení v Šantánu chystáme rukavice, hrubé igelitové pytle a jdeme „na věc“. Po cestě nahoru se nám množství odpadků na námi svěřené trase nezdá příliš velké a tak s elánem vyrážíme na sestup. Ale ouha, pokud chcete tuto práci dělat opravdu poctivě, tak to není žádná sranda. Jednak se snažíme uklízet trasu samotnou, ale i „kde oko dohlédne“, což není v členitém a kopcovitém terénu jednoduché. Pytle se rychle plní a za chvíli jsou tak těžké, že je musí nést svalnatí kluci. Odpadků je neuvěřitelné množství… I v tomto nedobrém počasí putují na Lysou Horu hloučky nadšených turistů a je třeba říci, že nám téměř všichni fandí. Ti „bordeláři“ totiž zůstali dnes doma… A taky jsme po cestě dostávali další tipy, kde jinde v Beskydech je situace obdobně katastrofální…

Po cca pěti kilometrech sestupu už máme pytle, pytlíky i igelitové tašky vrchovatě plné a těžké a tak to vzdáváme na asfaltové motoristicky dostupné trase. To už jsme „jenom“ v šesti, ostatní sestupují a uklízí jiné trasy. Zbytek cesty dolů na Ostravici k železniční stanici by si žádal ještě další den a další pytle. Ale v tomto případě - co obec Ostravice? A chataři a chalupáři a domorodci? Bylo to velice poučné, zjistili jsme, co je k této činnosti zapotřebí, co nám chybělo, jak se vystrojit a vybavit pro příště. Jste snad zvědavi, čeho bylo na trasách nejvíce? Tak tedy… Papírové kapesníky. Stovky. Tisíce. Milióny……. (ztracené, posmrkané, počůrané, pokakané). Tak přátelé, pokud se tyto kapesníčky časem v přírodě snad rozloží, tak co kdyby jste je alespoň esteticky zahrabali do hlíny či jehličí???? Ten pohled do přírody - co metr to kapesník, to je hnus! Jinak jsme našli na trase snad úplně všechno… Z obalů od cukrovinek vítězí oblíbené Hašlerky a Tatranky (snad to nezavání reklamou…), z alkoholu jednoznačně bodují sklenice od různých druhů vodky, mnohdy i nedopité… Jak vidno, rum a pivo jsou v tuto chvíli mírně na ústupu. Našla se i celá láhev šampusu. O špačcích a krabičkách od cigaret ani nemluvím. Ale nacházíme také rukavice (i cyklistické), spousta tradičních kapesníků, plenky, hygienické potřeby, svetřík, gumové botky, sklenky, konzervy atd. atd. I plný pytel plastových pozůstatků od sazenic mladých stromků… Všehochuť. Opravdu se to pronese… Je smutné, že jsme na tak dlouhé frekventované trase nenašli jediný koš na odpadky a také osvěta byla minimální. Co na to CHKO? Na Ostravici se nás zainteresovaní turisté ptali, co z toho máme a, kolik za to dostaneme. Našli jsme dvě zálohované láhve od piva, tudíž snad 6,-- Kč dohromady pro všechny…

Rosťa Kašovský, TOM ČMOUDÍK 9901 Ostrava