To se asi nevydařilo, pomyslí si mnozí. Věřím,
že účastníci čtrnáctého ročníku triatlonu ATOM mají, stejně jako organizátoři, na
celou akci jiný pohled. Proč tedy naruby? Ve srovnání s předchozími
ročníky bylo mnohé jiné. Začalo to již před konáním triatlonu. Většina
startujících o sobě dala včas vědět a závodníci
se v termínu přihlásili. Včasné
registrace pomohly organizátorům a takzávod odstartoval včas, a ne s hodinovým zpožděním jako dříve. V Litoměřicích
vznikly nové turistické cesty a tak u některých disciplín byly nové tratě, což přispělo ke zpestření závodu. A především
úplně jiné bylo počasí. Bylo teplo,
slunečno. Ti co do Litoměřic jezdí pravidelně, jen marně vzpomínali, kdy
naposledy takové krásné počasí bylo.
A jaký byl průběh? Někteří účastníci se nemohli
dočkat a do Litoměřic přijeli již ve sváteční čtvrtek. Navštívili zajímavosti
královského města a jeho okolí, potrénovali na lodi a prohlédli si nové tratě.
Většina závodníků však dorazila až v pátek odpoledne, večer nebo v noci, podle toho, čím přijeli a jak jim kilometry ubíhaly.
V pátek večer, nebo
v sobotu ráno byly
doregistrovány ještě některé hlídky. A pokud někomu nepřijel parťák, nebyl
problém postavit smíšenou hlídku oddílů. Ačkoliv se dvojice neznaly, byli
závodníci schopni bojovat jeden za druhého. A to se mi líbilo. Vždyť nejsme jen
oddíly, ale parta, kamarádi, TOMíci. Kéž by tomu tak bylo vždy.
Hlavní děj Železného TOMíka se odehrál
v sobotu. Trasy byly v terénu vyznačeny, dopředu si je závodníci již
nastudovali, někteří i projeli a tak po krátkém zahájení odstartovaly hlídky,
které měly celý závod nejdelší. Cvrkot na startu, rachot lodí, šplouchání pádel
a vzájemné povzbuzování umocňovalo celou atmosféru. Lodě pluly proti proudu
Labe a zpět po proudu a ve svižném tempu startovaly další kategorie. Ti co
odjeli loď, sedli na kola. V této disciplíně se trasy nezměnily. Ačkoli
téměř celá trasa je po rovince, kilometrové stoupání časy hlídek výrazně
rozhodí. Ne však závodníky, kteří ještě vyrazili na běh. Někteří ve svižném
tempu, jiní chůzí znaveného turisty. Do cíle dorazili všichni a novou energii vyčerpaným
závodníkům dodaly vždy výtečné cílové koblihy. Díky litoměřickým pekařům.
Jen vyhlášení výsledků, které proběhlo krátce
po čtvrté hodině odpolední, se neslo v duchu tradice Železného TOMíka. Pro
každého plné tašky věcných cen, diplomy, koláče, maxipečivo a pár kapek deště,
které k akci prostě patří. Nebo to snad byly Neptunovy slzy dojetí?
Hodnocení nechám na účastnících. My se určitě v dalších letech budeme
snažit o to, aby Neptun neplakal.
A vy, už jste přemýšleli o tom, jestli se
přidáte k oddílům, které do Litoměřic jezdí pravidelně a přihlašují velký
počet hlídek? Letos jsme se opět přivítali oddíly z Moravy - Újezdec Těšov
/5 hlídek/, Maracaibo Třinec /6/, Čmoudík Ostarva /8,5/ (každoročně vypravují
autobus a mají volné místo, přidejte se k nim). Blíž to měli Svišti z Berouna
/10,5/, Vlaštovky z Hořovic /7/, Chippewa z České Lípy /5,5/, hlídka
z Mladé Boleslavi (dříve z oddílu Poustevníci). Závodníci se sídlem
za humny většinou v rámci tréninku dorazili na kolech: KolaWaštepi Ústí
nad Labem /4,5/, Sojčata Žitenice /2/ a domácí Delfín Litoměřice spojil síly
s KČT Kralovice a postavili 2 hlídky. Letos se k soutěžícím oddílům
přidal TOM Kadet z Červeného Kostelce a hned úspěšně. Polovina ze čtyř
přihlášených hlídek vybojovala zlaté místo. Celkem se v historii triatlonu
přihlásil rekordní počet 56 hlídek. Nejúspěšnější
oddíly, jejichž hlídky byly nejčastěji na prvních pěti místech, obdržely dorty.
Letos si je vybojovaly oddíly Vlaštovky, Chippewa a Svišti.
V sobotu večer ještě zaplál oheň (to se v posledních třech letech také nepodařilo),
a účastníci, kteří po náročném dni udrželi otevřené oči, poseděli, popovídali,
opekli sponzorského buřta a libě brnkli na struny kytar.
Krátce po půlnoci však všichni již oddychovali,
a pokud nebolelo tělo, zdály se po dni plném zážitků jistě hezké sny.
V neděli se všichni zase rozjeli ke svým domovům.
Rád bych poděkoval členům našeho oddílu
kamarádům, přátelům, rodině za organizační pomoc, sponzorům za hodnotné dary,
MěÚ Litoměřice za podporu v rámci grantových projektů, Městské policii za
zabezpečení akce, TJ Slavoj Litoměřice za vynikající zázemí a pochopitelně
ústředí ATOM za nádherné keramické svalouše - zvonečky.
Těšíme se na setkání za rok, opět druhý květnový víkend. A kdo chce zažít a vidět, musí přijet.
Za pořádající oddíl Delfín, Jindra „Dýda“ Černý